Magie a Staroměstská mostecká věž

14.1.2019

Staroměstskou mosteckou věž máme spojenu se vstupem na Karlův most, mnohým z nás se vybaví i její spojení s neslavným koncem českých pánů v roce 1621, ale magie? Démoni? I to je jedna tvář známé věže.

Věž spolu s Karlovým mostem nechal vybudovat podle návrhu Petra Parléře císař Karel IV. v polovině 14. století. Zakázka měla splňovat hlavní kritérium, věž měla mít podobu triumfálního vítězného oblouku, kterým projíždí čeští králové při své korunovační cestě na Pražský hrad.  Z průjezdu se po točitém schodišti se 138 schody vchází do věže. V prvním patře bývala patrně strážnice, odtud se kdysi spouštívala železná mříž, kterou se zavírala brána. Ve druhém patře, které sloužilo jako vězení dlužníků z lepších rodin, je od roku 1880 novogotický strop, provedený podle návrhu arch. Jana Schöbla. Věž je vysoká asi 47 metrů, výška střechy s ochozem je cca 18 m. Základní kámen k Mostecké věži byl položen 9.6.1357. Na stavbu věže dohlížel od druhé poloviny 14. století Parléřův zeť Michael Savoyen, v průběhu let se na jejím dokončení podílelo kolem sta kameníků. Současnou podobu získala Staroměstská mostecká věž až po důkladné rekonstrukci v polovině 19. století.

Věž patřila ke korunovační cestě, která měla počátek na mytickém Vyšehradě a končila na Pražském hradě v katedrále sv. Víta. Při letním slunovratu je možné vidět z brány věže slunce, které zapadá přesně za katedrálou, tedy za hrobem sv. Víta. Budoucí král tak kráčel z Vyšehradu po sluneční přímce až do katedrály. Podle esoteriků Staroměstská věž představovala sluneční bránu, kde poutník překračuje práh, vydává se za světlem a vstupuje do vyšší nadpozemské sféry.  Mystické je i spojení symbolů lva a orla. Plamenná svatováclavská orlice je umístěna nad hlavou sochy sv. Víta, přičemž v této centrální ose stavby vévodí figura jednocasého lva, který spočívá na kytici a shlíží na přímo na orlici. Každoročně o letním slunovratu v poledne vrhá plastika lva po velmi krátkou dobu stín na erb se svatováclavskou orlicí.

Věž je přímo poseta astronomickou i astrologickou symbolikou. Věž je z pohledu astrologie rozdělena symbolicky do čtyř pater. Dole je sféra zemská, kterou zastupuje gotický oblouk věžní brány. Nad ní sféra lunární, tu představuje dvanáct znaků zemí, náležejících do svazku zemí Koruny české. Lunární sféra je po obvodu lomeného oblouku věže vyznačena osmadvaceti ozdobnými prvky – kraby, což nejspíš symbolizuje 28 dnů lunárního měsíce. Čtrnáct krabů zdobí vzestupnou a druhých čtrnáct sestupnou polovinu oblouku. Následuje sféra sluneční, kam spadá část se sochami sv. Víta, císaře Karla IV. a krále Václava IV.. I tuto sféru doplňuje řada ozdobných krabů, tentokrát jich je 24 a představují 24 hodin slunečního času. V nejvyšším patře je pak hvězdná či nebeská sféra se sochami sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda, kteří bděli nejen nad cestou vedoucí na Pražský hrad, ale nad celým královstvím. 

Snad nejvíce vyhledávaným zdobným prvkem na věži, který se navíc mnohokrát opakuje, je pták ledňáček. Vedle horní části oblouku brány směrem k věžním nárožím je ledňáček obtočen osuškou svázanou dole do kruhu uzlem. Symbol je vykládán jako osobní emblém českého krále Václava IV. a váže se k němu pověst o vysvobození panovníka, vězněného vzbouřenými šlechtici, krásnou lazebnicí Zuzanou. Ledňáček byl totiž znakem všech lazebníků. Je však současně symbolem lidské duše. Věřilo se, že dokáže ochránit stavbu před bleskem, ale i rozmnožovat skryté poklady a utišit bouři. Ledňáček býval pokládán za symbol věčnosti – vzkříšení či znovuzrození, podobně jako bájný fénix. Tento malý pestrobarevný ptáček se anglicky nazývá kingsfisher, německy Königsfischer – což znamená královský rybář. A právě královský rybář byl důležitým prvkem v mytologii svatého grálu, představoval jeho strážce a ochránce. Až půjdete kolem mostecké věže, počítejte, kolik ledňáčků na ní najdete. Ledňáčků prý je pět, čtyři na staroměstské straně věže a pátý na opačné straně. A říká se, že všech pět ledňáčků uvidí jen mládenec, který se narodil v poctivém manželství, avšak nikomu se to zatím nepodařilo, protože za roh nikdo nevidí.

Na vrcholu schodiště na ochozu věže je umístěna jedna z nejzáhadnějších gotických soch v Praze, lidově nazývaná „Klíčník“ nebo „Věžník“.  Je velmi poškozená, má znetvořený obličej bez nosu, levá paže chybí, záda hyzdí velká jizva. Z vlasů na temeni Věžníka trčí přehlížené torzo pravé, podle malých rozměrů jakoby dětské ruky. Zjevně přináležela k postavě nesené na zádech, která byla zničena. O významu sochy i jejím vzniku se dodnes vedou spory, chybí totiž archivní zprávy.  Podle všeho socha ztělesňuje věžníka chránícího vstup do věže. Po levém boku má na opasku zavěšen velký klíč, z druhé strany hrozivý nůž. Záhadou je, kdo si tuto groteskní sochu nechal objednat. Podle jedněch to byl Václav IV., podle jiných až Jiří z Poděbrad. 

V horní části věže bylo mezi lety 1621 – 1631 pro výstrahu vystaveno v železných koších dvanáct uťatých hlav významných českých protestantských šlechticů popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí za účast v protihabsburském povstání. Hlavy tu byly přes deset let, sejmuty byly až za krátkého vpádu protestantských saských vojsk do Prahy a tajně pohřbeny na neznámém místě, které se však zatím nikomu nepodařilo objevit. Podle pověstí prý už od dob, kdy koše s hlavami nešťastných pánů visely na Staroměstské věži, slýchali noční chodci z výšin věže smutný a ponurý zpěv a někdy bylo vidět i planoucí pochodně a po schodech pohybující se temné postavy.

V letech 1952 — 55 a 1978 probíhaly opravy věže. Při jedné z nich byly náhodně pod střechou objeveny dva záhadné nápisy, které nemají mezery mezi slovy a čteny zepředu i pozpátku mají stejný text.

Signatesignatemeremetangisetangis

Romatibisubitomotibusibitamor

Šlo o skutečnou středověkou magickou past. Démon, který chtěl stavbě nějak škodit, či se v ní dokonce usídlit, musel nápis přečíst a porozumět mu, aby věděl, zda se nejedná o zaklínadlo proti němu. Jenže mu nezbývalo než číst větu od začátku do konce a opět od konce na počátek, a tak byl chycen. A správně porozumět textu opravdu není jednoduché, my jsme narazili hned na tři možné překlady:

Signate, signate, mere me tangis et angis

Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen

Znamenej se, znamenej, pošetile se mne dotýkáš a soužíš.

Ukazuj se jako znamení, marně se mě dotýkáš a po mně toužíš.

Roma, tibi subito motibus ibit amor

Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska

Říme, tobě náhle pohnutím přijde láska.

Říme, skrze pohyby (hvězd) náhle k tobě přijde láska.

Tyto věty nedávají hlubší smysl, ale je prý v nich ukryta magická formule síly a moci. Podobné nápisy bývaly obvyklé na sakrálních stavbách zejména v Itálii. A magickou ochranu neměla pouze Staroměstská věž. Na druhém břehu Vltavy, ve věži chrámu sv. Mikuláše byla nalezena krabička s ostatky svatých a magickými bylinami. Takto si svůj chrám chránili jezuité.

Na závěr můžeme připomenout i pověst, kdy prý od Malé Strany přijede černý vůz s ohnivým spřežením, aby přivezl Praze škodu a hrůzu, pod Staroměstskou věží však neprojede a propadne se navždycky do řeky.

Mostecká věž je zkrátka plná tajemství a záhad, opředená pověstmi a my se můžeme jen dohadovat, kolik pokladů a záhad ještě čeká na objevení a odhalení. A můžete se o to pokusit i sami. Věž je přístupná celoročně a výstup až nahoru můžeme doporučit. Výhled na Karlův most a Hrad za to určitě stojí.

  

http://extrastory.cz/7-zahad-staromestske-mostecke-veze.html

https://www.prague.eu/qf/cs/ramjet/objekt/mista/197/staromestska-mostecka-vez

Česal Aleš: Záhady a tajemství staré Prahy

Václav Cibulka: Pražské pověsti