Prokletý mlýn

19.5.2019

Naposledy jsme společně navštívili moravský hrad Pernštejn, takže dneska zamíříme do severních Čech, kde si v národním parku České Švýcarsko prohlédneme Dolský mlýn.

Mlýny jsou v lidových pověstech představovány jako místa, kde se pohybují nadpřirozené síly – vodníci, čerti, duchové. Během okultních rituálů se v minulosti vyřazené mlýnské kameny dokonce používaly jako oltáře zla. Je víra ve spojení mlýnů s nečistými mocnostmi oprávněná? Nebo se jedná pouze o vybájené zkazky a pověry? Nejlépe bude, když se o tom na vlastní kůži přesvědčíte sami, a kde jinde než na jednom z několika mlýnů v Čechách, kde je prý velmi silná negativní energie a o mlýnu se prý nadarmo neříká, že byl prokletý. Podíváme se do Dolského mlýna.

První zmínky k Dolském mlýnu se datují až do roku 1515. V usedlosti kromě mlýna fungovala i pila, na místě se také vařilo pivo a vyráběla pálenka. Přicházeli sem mlít hospodáři z okolních vsí. Od roku 1696 do roku 1910 patřil mlýn rodu Pohlů. Na počátku 20. století byla v mlýně i výletní restaurace. Po druhé světové válce už však zůstal mlýn opuštěný a začal chátrat. Budova mlýna už je jen torzo z obvodových zdí, po ostatních staveních zbyly jen základy. Místo mlynářů se ve mlýně již spíše pohybují filmaři – mlýn si zahrál v Pyšné princezně a děti ho určitě poznají v pohádce Peklo s princeznou.

Legenda vypráví o tragédii, která se tu prý stala v šestnáctém století. Mlynářův syn odešel do světa. Když se po letech vracel, byl z něj už muž, jeho tvář zdobil plnovous a navíc se vracel jako bohatý muž. Cestou domů se zastavil v hospodě a vyprávěl sousedům o všem, co ho ve světě potkalo. Navečer vyrazil k mlýnu, byla už tma a on chtěl své rodiče překvapit. Předpokládal, že v noci nebude poznán a tak se nechal ubytovat jako pocestný. Bohatě mlynáři za nocleh zaplatil a uložil se ke spánku. Zlato však zaslepilo mlynářovi oči. Spícího pocestného společně se ženou zavraždili a okradli. Tělo ještě v noci zakopali v lese. Druhý den ráno se přišel sedlák zeptat, zdali mají radost ze shledání se synem. S vědomím, že zavraždili vlastního syna, nemohli žít. Prý ještě téhož dne se mlynář oběsil a jeho žena skočila do náhonu. A jak už to bývá, dodnes prý po okolí bloudí duch zavražděného mlynářova syna i duše nešťastných rodičů a marně hledají klid a odpuštění. Na místě se prý proto nedoporučuje pobývat ve „vlčí hodinu“ – mezi druhou a třetí hodinou ranní.

Pravda nebo pohádka? Podobná pověst se vypráví i o několik jiných mlýnech a to nejen v Čechách. Vyprávěla se už v 17. století ve Francii a Německu a pronikla i do lidových písniček a pověstí. Každá pověst ale většinou má svůj původ a reálné kořeny – vztahují se k Dolskému mlýnu?

K Dolskému mlýnu se dostanete po turistické stezce od vesničky Jetřichovice – 3 km nebo Kamenná Stráň – 1,5 km. Zbytky stavení jsou ukryté v lese na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé. Mlýn je volně přístupný  a pokud budete mít štěstí jako my, budete si moci atmosféru místa vychutnat téměř o samotě.  Vlastně to bylo docela zvláštní, k mlýnu jsme dorazili odpoledne, stejným směrem mířily i další skupinky turistů. Když jsme dorazili k cíli, po chviličce náhle všichni mlýn a okolí jako na povel opustili.  Výsledkem bylo, že jsme u mlýna osaměli. V naprostém klidu a tichu jsme tak mohli projít všechny místnosti budovy a nechat na sebe působit zvláštní tísnivou atmosféru. V jedné z místností hlavní budovy měla naše členka podivné vize – rychle se střídající obrazy lidí, klapot – asi mlýnského kola, lidské hlasy, hlouček mluvících mužů. Když jsme procházeli bývalými místnostmi, padala na nás tíseň a tíživý všudypřítomný smutek. Přestože svítilo sluníčko, měli jsme neodbytný pocit, že je celé místo jakoby pokryto černým závojem a přítomnost někoho dalšího byla takřka hmatatelná.  Asi po půlhodince se vše změnilo, najednou se opět objevili turisté, kteří k mlýnu přicházeli ze všech směrů a zase bylo poměrně rušno jako při našem příchodu. Upřímně jsme poděkovali duchu tohoto místa za možnost nádherné prohlídky a zamířili zpět k Jetřichovicím.

K této oblasti se váže také legenda o tajemném černém kočáru taženém spřežením černých koní bez kočího, který se prý za temný nocí objevuje na cestě z Dolského mlýna do Jetřichovic. Pokud potká na cestě člověka, kočár zastaví a opozdilec prý musí uposlechnout podivnou sílu, která mu přikáže nastoupit. Pak už ho nikdo nikdy nespatří. V okolí se povídá, že něco takového se naposledy stalo v osmdesátých letech 20. století, kdy měl údajně za záhadných okolností zmizet jeden tramp. Nesmysl? Jen báchorky? Nebo je Dolský mlýn opravdu temným místem v moci sil, které je lepší nechat spát.

Nám se tedy potvrdilo, co se o Dolském mlýně vypráví, kočár jsme sice nepotkali, ale prohlídka mlýna opravdu stála za to. A co Vy, již jste Dolský mlýn navštívili? A jak na Vás zapůsobil?