PĚŠKY NEBO KOLEM, HLAVNĚ HURÁ ZA TAJEMNEM ... údolí Vrchlice

27.8.2018

Dnes se vydáme na procházku do blízkého okolí Kutné Hory. Půjdeme údolím říčky Vrchlice, kde dříve stával jeden mlýn za druhým. K mlýnům vždy patřili vodníci a čerti, ale my se budeme opatrně rozhlížet po kutnohorských permonících.

Na cestu vyrazíme po červené turistické značce od Vlašského dvora v centru Kutné Hory. Pokud si chceme cestu zkrátit o 4 km (2 tam a dva zpátky, tentokrát není cesta okruhem a budeme se vracet opět stejnou cestou), popojedeme autem ulicí Táborskou kolem chrámu sv. Barbory, před řekou Vrchlicí odbočíme doprava do ulice V Hutích. Tam již zaparkujeme a již po svých pokračujeme dále po červené. Hned na začátku údolí Vrchlice stojí barokní Boží muka. V celém údolí bylo ve středověku vykutáno několik štol. Bohužel jsou nepřípustné. Na štolu sv. Antonína Paduánského nás upozorní informační tabule (ty nás ostatně budou provázet celou cestu s informacemi k přírodě i historii), k další štole - Poličanské - je již možné se podívat. Bohužel je nepřípustná.

Permoníky ale prý můžete v okolních lesích v blízkosti štol potkat i dnes. Kutnohorští permoníci neboli šotkové byli tříloketní stařečkové (kovaříčkové) s dlouhými bílými vousy a červenými kabáty. Každý rok jim prý horníci museli takový kabátek nechat ušít, jinak se šotkové rozhněvali a běda tomu, kdo zabloudil ve spleti podzemních chodeb.

V údolí Vrchlice se od nepaměti nacházely i mlýny, některé z nich můžeme vidět i dnes. Nejprve mineme Vrbův mlýn z 18. století, v něm se nyní nachází výroba dřevěných palet. Na soutoku Vrchlice a Poličanského potoka je mlýn Dänemark. Původní název vznikl podle blízké stejnojmenné štoly, ve které pracovali ve středověku Dánové. Počátky mlýna spadají již do 15. století a mlelo se v něm až do roku 1936. Poté byl mlýn přestavěn na rekreační zařízení a nyní je v něm hotel.

Zajímavou součástí údolí jsou i zbytky dvou pravěkých hradišť. Údolí zde bylo osídleno již několik tisíc let před naším letopočtem. Ve zbytcích hradišť Dänemark a Cimburk nalezli archeologové na přelomu 19. a 20. století velké množství dobových artefaktů. Na hradišti Cimburk v roce 1880 vznikla císařská střelnice, jako cíl byl využit a navýšen dávný obranný val, který je zřetelný dodnes.

Nad Dänemarkem za splavem stojí tzv. Spálený mlýn. V 16. století patřil mlynáři Petru Spálenému. V roce 1870 mlýn vyhořel - a možná právě proto se začalo tak říkat. Také na tomto mlýně 50. léta ukončila provoz.

Pod hradištěm Cimburk stával dříve stejnojmenný mlýn Cimburk. Dnešní ruina se nachází těsně vedle cesty, takže ji nemůžete minout. Přestože ze mlýna je dnes již pouze nádherná zřícenina, v první třetině 20. století byl ještě obydlen. Ve 30. letech minulého století mlýn vyhořel.

Poslední mlýn, který na naší trase uvidíme jsou zbytky Šimákova (Šimonova mlýna) pod samou hrází Velkého rybníka, dnes již vidíme pouze jeho zbytky, mlýn byl postaven v 15. století, v roce 1904 vyhořel a již nebyl nikdy obnoven.

Kolem malého vodopádu se pak již dostáváme na hráz Velkého rybníka. Vznikl už ve středověku jako zásobárna vody pro kutnohorské doly. Obnoven byl pak roku 1850 kvůli mlýnům. Jeho hráz dosahuje výšky až 16 metrů. Pod hladinou Velkého rybníka se nacházejí zbytky dalších dvou mlýnů Obického a Stračovského.

Od Velkého rybníka se již vracíme stejnou cestou zpět. Pokud jste dosud nepotkali permoníky, pozorně se rozhlížejte kolem sebe. Řeka Vrchlice z jedné strany, tekoucí voda v náhonu z druhé, studánky, štoly, skály ... území je plné bytostí žijících v přírodě, stačí se jen dívat kolem sebe.

Zdroje: www.stezky.info ; www.kudyznudy.cz ; www.cms-kh.cz ; www.mapy.cz